Misaki Takahiro 1
-
Kapitola – Stěhování
Byl to den jako každej jinej, courala sem se ze školy domů a doprovázela mě kámoška, no... nebyl to zas až tak den jako každej jinej, dneska bylo vízo, a pak prázdniny... chjoo.. na vízo sem měla 4 trojky a to sem v osmičce.. ,,Zajímalo by mě co ti rodiče řeknou na ty známky“ řekne Aimi a já pokrčím rameny. ,,No tak Misi, neuwidíme se celý prázdniny“, ,,Jo... promin jsem poslední dobou taková zamyšlená Aimi“ řeknu, ,,Jo v pohodě“ řekne Aimi a pak jdeme nějakou dobu v tichosti. ,,Jé tak já už půjdu Misi a užij si prázdniny“ řekne Aimi a obejme mě ,,Jo, ty taky Aimi a at ti ty prázdniny s Ryem vyjdou“ řeknu, taky jí obejmu a pak jdu pomalu domů.
Když dojdu domů a otevřu dveře tak mě hned štastně přivítá moje malá sestřička Sayuri ,,Ahoj Sayuri, nezlobili tě tu maminka s tatínkem?“ zeptám se a jdu pomalu do obýváku. ,,Ne, ale maj pro tebe překvápko, a já to wim co to je, a nepowim!“ řekne Sayuri a usmívá se. ,,Dobře“ řeknu a zasměju se. ,,Ahoj mami, ahoj tati, vaše dcera je doma“ řeknu a jdu do kuchyně kde u stolu sedí táta s mámou a usmívají se. ,,Sedni si, máme pro tebe překvapení ale nejdřív ukaž vysvědčení“ řekne táta a já si sednu a položím na stůl před rodiče desky. Máma se usměje ,,něco podobného jsme čekali“ řekne a táta se trochu pousměje. ,,Takže k tomu překvapení.. budeme se stěhovat“ řekne táta a já mam pocit jakoby se mi zastavilo srdce ,,cože?!“ křiknu a svezu se ze židle. Máma si ke mně rychle klekne ,,Misaki? Si v pořádku?“ zeptá se, ,,Ne! Nejsem! Já se nechci stěhovat!“ křiknu, vstanu a rozeběhnu se po schodech nahoru do svého pokoje a s brekem se skácím na postel.
Po chvíli uslyším kroky a někdo zaklepe na dveře od pokoje, ,,Coje?!“ řeknu a pořád mi tečou slzy. ,,Misaki? Si v pořádku?“ zeptá se někdo a já poznám starostlivý hlas mámy, ,,ne!“ křiknu, a máma otevře dveře a vejde dovnitř. ,,Pokus se to pochopit Misaki, poslední dobou je všechno dražší a dražší a ty přece víš že tatínek přišel nedávno o práci, tam kam se odstěhujeme se ti bude líbit a sehnali jsme tam hezký levný dům a tento prodáme“ řekne a posadí se na kraj postele. ,,Fain, kdy se budeme stěhovat?“ zeptám se nevrle a kouknu se na mámu. ,,No... za tři dny“ řekne máma a pak odejde z pokoje. ,,Cože?...“ řeknu si pro sebe plačtivě a schovám si hlavu pod polštář.
---o tři dny později
Nakonec jsem se stím trochu smířila a sbalila si svoje věci, ted jsme všichni nakládali věci do stěhovacích aut a pak se mělo vyrazit. Byla jsem ted poslední tři dny fakt na zabití ale kdo by se divil? Když bylo vše naloženo tak jsme nasedli do auta a vyjeli. Abych dala svůj protest jasně najevo tak jsem si začala broukat nějakou smutnou písničku a mávat našemu starému domu a vždy po třech slovech písničky jsem do ní zapletla ,,pa, pa, domečku budeš mi chybět“ po pár minutách když už byl dům z dohledu a já si pořád docela nahlas prozpěvovala jsem viděla na rodičích kteří seděli vepředu, a já se ségrou vzadu že jim to začíná lézt na nervy. Pak mi zapípal mobil a já si přečetla sms od Aimi že jí budu moc chybět a že za ní budu někdy muset zajet, odepsala jsem jí že mi bude taky chybět a že určitě zajedu. Sledovala jsem jak vijíždíme z mého nadevše milovaného města, trochu to přehánim, a začali se mi lesknout oči. Přemýšlela jsem jací v novém měste budou lidé a tak, až se mi zavřeli oči a tiché předení našeho auta mě uspalo.
Když jsem se probudila tak naše auto stálo u nějakého domu. Byla jsem v autě sama a viděla venku rodiče jak nosí věci do toho domu, byl menší než minulý dům ale ušel. Vystoupila jsem a šla k tátovi který právě nesl nějakou krabici do domu. ,,Můžu pomoct?“ zeptala jsem se a táta se usmál. ,,Ne už nám zbívá jen pár věcí, bež se podívat dovnitř, doufám že ti nevadí že máš pokoj na půdě“ řekl táta a zašel do domu. Pro sebe jsem si zavrtěla hlavou, měla sem špatnou náladu z toho že jsme se museli stěhovat a ted ještě budu muset bydlet na půdě... Zašla jsem do domu a rozhlédla jsem se kolem sebe, vypadalo to tam docela slušně. Naproti dveřím byli schody, ne hned u dveří, ale až naproti přes celou místnost. Šla jsem pomalu ke schodům a vyšla je nahoru. Byli tam tři místnosti a žebřík který zřejmě vedl na půdu. Šla jsem k němu a pomalu vylezla nahoru, byli tam dveře, otevřela jsem je a vešla do místnosti. Byla to půda, vypadalo to tam špinavě, ale byli tam dvě velká okna s výhledem na nebe, už vím kam si dám postel.
---o den později
Půdu jsem musela celou uklidim a pak sem si tam dala věci a zařídila jsem si to tam, pořád mi vrtá hlavou jak že vlastně máma s tátou dostali postel na půdu po žebříku. Sayuri tu byla spokojená, líbilo se jí tu. Ona měla pokoj o žebřík níž (xD) vedle ložnice rodičů a koupelny. Sešplhala jsem žebřík a šla za Sayuri ,,ahoj, půjdeš se tu semnou porozhlédlout?“ zeptala jsem se jí a Sayuri nadšeně souhlasila. Seběhli jsme schody dolů a já řekla mámě že si to tu jdeme omrknout, pak jsme vyšli z domu a šli se projít. ,,Je to tu hezkýýý!“ vykřikla Sayuri už po několikáté. Usmála jsem se, bylo to tu docela hezký a chodili tu zajímavý lidi, prostě měli takový ulítlý oblečení a vypadali fakt cool. Procházeli jsme se městem a byl čas na oběd. Vrátili jsme se do nového domu a najedli jsme se. Pak jsem řekla rodičům že se ještě projdu a vyrazila jsem do města. Jen tak jsem se procházela a přišla mi sms od Aimi, přečetla jsem si jí a začala odepisovat, píšem si dlouhý smsky, šla jsem dál a nekoukala na cestu a najednou šup! A byla sem na zemi. Koukla jsem se na toho kdo mě srazil, vedle mě se ze země sbíral fakt dost hezkej emo kluk. Koukne se na mě a mile se usměje ,,ahoj, promin nedíval jsem se na cestu“ řekne a zvedne se, pak mi podá ruku a pomůže mi vstát. ,,Nic se nestalo, taky jsem se nekoukala“ řeknu a úplně zapomenu že jsem nedopsala tu sms. Kluk se usměje ,,já jsem Rinji a ty?“ zeptá se a usmívá se, ,,no, já jsem Misaki, právě jsem se přistěhovala“ řeknu a prohlížím si ho, musim uznat že je fakt dost pěknej. Rinji se usměje ,,tak to se třeba potkáme ve škole, ted musím jít tak ahoj Misaki“ řekne a pomalu se rozeběhne pryč. ,,Říkej mi Misi“ křiknu za ním a usměju se. Pak si vzpomenu na sms a rychle jí dopíšu. Potom se ještě nějakou dobu procházím a pak když už se začne stmívat jdu pomalu domů.
Když dojdu domů tak Sayuri už spí a rodiče se dívají na televizi, dám si něco k večeři a chvíli se dívám snima. Potom řeknu že jdu spát a du k sobě na půdu (xD). Tam se chvíli z nudy prohrabuju starejma fotkama a potom se jdu osprchovat. Když se osprchuju tak už jdu spát.