Misaki Takahiro 3
-
Kapitola – Překvapení? Mluvící králík?
Ne nebojte ten někdo nebyla policie, ani moji rodičové a ani stará bezzubá sousedka, byl to Reiji, Keiji a ještě nějakej kluk. ,,Jééé ahoooj Mišííí“ řekne Reiji a vyskočí vedle mě na zídku z rduhý strany než sedí Shina. Keiji se usměje ,,ahoj holky, Misaki tohle je Shichiro Taiki“ řekne a Shichiro se usměje ,,rád poznávám hezký holky“ řekne. Reiji mi obtočí ruce kolem tý mojí kterou má vedle sebe ,,ne, ta není pro tebe“ řekne a schválně nafoukne tváře. Mikio a Kin se zasmějou, Shina se ušklíbne ,,a pro tebe snad jo?“, Reiji zavrtí hlavou ,,ne, ona mě nemá ráda protože jí řikám Miší“ řekne a zazubí se. Já radši mlčim a levou rukou dokouřim cígo. Kin mrkne na Shichira a ten zas na ní. ,,To ste jako mysleli že je to nenápadný?“ zeptá se Mikio a všichni se zasmějem, Shina se koukne na Reijiho ,,hele brácho tohle není holka pro tebe“ řekne a ukáže na mě. Reiji se usmívá ,,ale já se s ní chci kamarádit sestřičko“ řekne, pořád mě ještě rukama drží tu mojí ruku. Keiji se opře o zídku vedle místa kde sedí Shina a o něčem kecaj, já kecám s Reijim a Mikio jako by sme se znali už kdoví jak dlouho. Kin se mezitím o něčem baví s Shichirem. Kouknu se na mobil a zjistím že už je půl šestý ,,hey lidičkové, omluvte mě musim dom“ řeknu a seskočim ze zídky přičemž strhnu Reijiho pač mi pořád držel ruku a oba se svalíme na Mikio a ta na Kin protože sedí vedle ní. Chvilku se tam všichni tlemíme a zbíráme se. ,,Tak hojjec“ řeknu, všichni se semnou nějak rozkoučej a potom vyrazim směr dom, mam to docela daleko takže si cestou skládám v hlavě co o kom vim a řadím si je do svího sloupku přátel kterej mám v hlavě.
Pomalu dojdu domů ,,ahoj rodičové, ahoj Sayuri“ řeknu mámě a tátovi kteří sedí na gauči a Sayuri která leží na koberci a maluje si. ,,Ahoj Misaki“ řekne mamka, ,,Ahoj dítě, máme překvapení“ řekne táta, ,,Překvapení? Doufám že to není něco jako minule to s tim stěhováním“ řeknu. Máma se usměje ,,ne není“, táta se taky usměje ,,tak co, našla sis nějaký kamarády?“ zeptá se, ,,jo, Shinu, Mikio, Kin a pár kluků“ odpovím. ,,Překvapení, překvapení!“ vyskočí Sayuri a usmívá se. Máma s Tátou se po sobě podívají ,,takže to první, budete mít sourozence“ řekne Táta a pohladí mamku po tváři. ,,Cože?... chci říct... opravdu?“ zeptám se a vyvalím oči. ,,Ano, a k tomu druhému...“ řekne a táta jde do kuchyně a za chvíli přinese dvě klece a jednu podá mě, a jednu Sayuri. Kouknu se co je v kleci a nadšeně vypísknu ,,děkujůůů“ řeknu štastně a obejmu tátu a pak mámu, v kleci je malej králíček, Sayuri mámu s tátou taky obejme ,,já mam taky králíčka!“ řekne štastně. Kouknu se na králíčka a pak otevřu klec a natáhnu k němu ruku, Sayuri ri hladí králíčka skrz klec, má trochu strach. Chvíli si tam hrajeme s našima novýma mazlíčkama a potom se musíme jít navečeřet. 5Eknu rodičům a sestřičce dobrou noc, vemu si klec s králíčkem a jdu k sobě do pokoje.
V pokoji najdu králíčkovi místou na stolku u postele a pak si chvíli sednu k notebooku a něco tam píšu, takovej muj počítačovej deníček. Jsem docela unavená tak když to dopíšu se skočím vysprchovat a pak zhasnu a jdu si lehnout. Chvíli nemůžu usnout a pořád myslím na dnešek... pak mě ty myšlenky pošlou do říše snů.
Když jsem se ráno probudila tak bylo teprve šest. Sedla jsem si na postel a na klín jsem si vzala klec s křálíčkem ,,budu ti říkat Poppy“ řekla jsem a usmála jsem se. ,,A tos nemohla vymyslet něco jinýho?“ ozvalo se a já se zmateně rozhlédla po pokoji ,,kdo to řekl?“ zeptala jsem se zmateně. ,,Já ty blbko“ ozvalo se znovu, znovu jsem se zmateně rozhlédla ,,a kde jsi?“ zeptala jsem se. ,,No u tebe na klíně ty blbá“ řekne to někdo-něco, kouknu se na králíka u mě na klíně ,,ty?“zeptám se ,,no ne asi, vídíš tu snad někoho jinýho?“ zeptal se králík Poppy. Překvapeně jsem zamrkala ,,ty mluvíš?“ zeptala jsem se a pořád jsem se dívala na Poppyho, ,,Jo, ale slyšíš mě jenom ty“ řekne Poppy. ,,Aha, a jaktože tě slyšim jenom já?“ zeptám se, ,,No protože umíš mluvit se zvířatama, jo a poslal mě za tebou duch tvího bratra, jenom sem musel zařídit aby tvoji rodiče vybrali zrovna mě“ řekne Poppy. Překvapeně zamrkám ,,ale já nemam bratra!“ řeknu trošku víc nahlas, ,,Bud sticha ty blbko, to víš že máš, ale umřel ještě než si se narodila, když umřel tak tvoje máma čekala tebe, jemu byli čtyři“ řekne Poppy a se mnou to trošku sekne
Probudila jsem se a otevřela jsem oči ,,páni to byl teda sen“ řekla jsem, ,,to nebyl sen, ale mam pocit že už musíš jít do školy, jo a musíš mě propašovat sebou“ řekne Poppy a dívá se na mě. Tupě přikývnu ,,aha, dobře“ řeknu, dojdu někam ke skříni a vyndám černej batoh, dám do něj Poppyho, ,,a ne že se tam vy-tentononc“ řeknu. ,,No dovol, to že jsem králík neznamená že nemam vychování ty blbko“ řekne a já ho zavřu v batohu. Sešplhám žebřík a seběhnu schody, Sayuri a rodičové snídaj, připojím se k nim ,,Hele, ty holko, vem mi nějaký jablko nebo mrkev jo?“ ozve se z mího školního batohu. Polekaně nadskočím a když zjistím že se na mě všichni dívají tak pochopím že to neslyšeli. Hloupě se zasměju a vemu si nějaký jablko a dám si ho do batohu ,,do školy“ řeknu. Potom všichni nasedneme do auta, celou cestu až do školy poslouchám Poppyho hloupý kecy.
Vystoupím z auta a rozloučím se s rodinkou. Pak jdu na školní nádvoří kde na mě čeká Shina ,,ahoj“ řekne když mě vidí, ,,Um.. hojj“ řeknu a trošku hloupě se usměju. Poppy si něco brouká takže mě rozčiluje ,,hele já ti něco řeknu o tvim bráchovi, on je duch a ty můžeš vidět a mluvit s duchama takže tě asi navštíví“ řekne. ,,Jo....“ řeknu jen tak a Shina se na mě koukne, ,,Um... to já si jentak občas mluvím“ řeknu a pak společně zajdeme do školy a jdeme do třídy. Ve třídě když si sedneme k nám přijde Rinji a pak Mikio, povídaj si se mnou a Shina mezitím zmizí si pokecat s Keijim. Kin ještě není ve škole. Když zazvoní tak se všichni rozejdou na svoje místa a přijde Kin. Po chvíli vejde profesor ,,dobrý den žáci, je to sice trochu pozdě oznámený ale zítra jedeme na školní výlet, sraz ráno tady na nádvoří (to slovo se tam nehodí xD) přesně v sedum, pojedeme autobusem a pak budeme bydlet v chatkách, je to výlet až do soboty, neberte si alkohol a podobně, v každé chatce jsou dva pokoje po třech, pojede s námi ještě jedna třída, ted si všichni vemte nějaký papír a tužku a napište si co ssebou“ řekne. Vyndám si nenápadně z tašky bloček a propisku a pak si zapíšu co nám profesor nadiktoval že si máme vzít sebou.
Potom nám ještě něco říkal a pak byla přestávka. To sme zase nějak kecali a pak vešla přísně vypadající profesorka ,,Dobrý den já jsem Yuuka Tanjiro, budu vás mít na etiku, takže si vás ted rozsadím, zasedací pořádek mám upravený už z minulého roku, Budu vás postupně volat a budete si chodit pro lísteček kde bude napsáno kde sedíte“ řekne profesorka. Shina se ušklíbne ,,zase...“, já ne-hlasitě polknu a koukám jak vyvolává studenty a ty si chodí pro papírky ,,Misaki Takahiro“ řekne profeosrka a já naklušu dopředu pro lísteček. Je na něm napsáno řada u dveří první lavice, do uličky, no ježiš první řada, a Puppy si zase něco brouká. Když si došli pro lísteček všichni tak profesorka řekla at si sedneme kam máme. Vzala jsem si věci a rozloučila jsem se s Shinou, pak jsem šla do první řady a usadila jsem se. Někdo se protáhl kolem mě a sedl si pak se zasmál. Podívala jsem se na něj a poznala Rinjiho. ,,Bylo těžké k tobě někoho posadit Rinji protože ty otravuješ každýho, tak snad tě tady Misaki srovná“ řekne profesorka a Rinji se potichu zasměje ,,to určitě...“ řekne potichu. Usměju se a rozhlédnu se po třídě, přes uličku sedí Keiji a s nim Shina, usmáli jsme se na sebe (já a Shina xD) Mikio seděla v řadě u okna ve třetí lavici s nějakym klukem kterýho neznám a Kin? Kin seděla za mnou a štouchala mě do zad propiskou a s ní seděl taky nějakej neznámej kluk. Někdo zaklepal na dveře a dovnitř vešla holka s krvavě rudými vlasy, měla šedivé oči a podívala se na mě...