Misaki Takahiro 4
-
Kapitola – holka, a noční trénink
,,Ah, dobrý den, váš třídní profesor mi pověděl že přijdeš“ řekne profesorka a pošle tu holku sednout si někam, ,,Tohle je Teiko Shiori, vaše nová spolužačka“ řekne profesorka. Kouknu se na tu holku, dívá se na mě, kouknu se na Rinjiho ,,newíš proč na mě ta holka tak kouká?“ zeptám se ho. Rinji se koukne na tu holku ,,no,... newim, třeba se jí líbíš“ plácne a zasměje se, protočím oči v sloup a znovu se kouknu na tu holku, pořád se na mě dívá. ,,Poppy“ nenápadně šeptnu skloněná k batohu, ,,co tam děláš?“ zeptá se Rinji, rychle zvednu hlavu ,,nic, níc, to já jen tak..“ řeknu a usměju se. Rinji se usměje a dá mi ruku kolem ramen ,,jak je Mišííí?“ zeptá se, odtáhnu se od něj ,,nejsem žádná Miší ty pitomče“řeknu, z batohu se ozve ,,Jaká krásná láska“, naštvu se ,,sklapni!“ křiknu takže se pozornost celý třídy obrátí ke mně a já se blbě zasměju. ,,Slečno Takahiro, v mích hodinách se nevyrušuje“ řekne profesorka a přejede mě přísným pohledem, ,,D-dobře, budu si to pamatovat“ řeknu a v duchu nadávám Poppymu. Poppy se v batohu směje (? xD), já chytám pořádnou zlost a cítím jak do mě Kin dloubne propiskou ,,cos to viváděla?“ zeptá se. Já se na ní trochu pootočím ,,nic, asi se mi jen něco zdálo“ řeknu a usměju se. Pak díkybohu skončí hodina, ale profesorka ještě neodešla ,,sedět budete odedneška takhle na všechny hodiny, řeknu to panu profesorovi“ řekne a pak vyjde ze třídy.
Rinji se na mě koukne ,,cos to o hodině to?...“ zeptá se a dívá se na mě, usměju se ,,ale nic, to jsem jen tak něco řekla... heh“ řeknu a oba se zasmějem. Ta holka, Teiko se zvedne a jde ke mně ,,můžu stebou mluvit?“ zeptá se, má milej hlas, kouknu se na ní ,,no j-jo jasně“ řeknu. Teiko se pousměje ,,na chotbě“ řekne a vyjde ze třídy, jdu za ní. Sedneme si na lavičku, nikdo tam kolem nás není, ,,ty jsi Misaki?“ zeptá se, ,,J-jo“ odpovím, newím proč se mi tak chvěje hlas. ,,Posílá mě za tebou tvůj bratr, mám tě hlídat“ řekne, ,,Hlídat...?“ zeptám se, pořád se mi chvěje hlas. ,,Ano, hlídat, tvůj bratr mě za tebou poslal než ho odvedli stínové“ řekne. Nevěřícně se na ní kouknu ,,stínové?...“ zeptám se, ,,ano, stínové, odted tě budu hlídat, máš skryté síly, ne jenom to že mluvíš se zvířaty a můžeš vidět a mluvit s duchy, naučím tě je použít“ řekne. Zavřu oči ,,dobře“ řeknu tupě, asi jí došlo že nejsem nejinteligentnější ,,všechno ti řeknu až budeme někde kde nejsou lidi“ řekne. Kývnu hlavou, pak otevřu oči a obě jdeme do třídy, bezeslov si sednu na svoje místo a zadívám se na batoh. Najednou se mi ozve nějaký hlas v hlavě //nelekej se, to jsem já Teiko, zítra pojedeš na školní výlet, pojedu taky, chovej se normálně, takhle se mnou dokážeš taky komunikovat a i s tim králíkem// podívám se na Teiko a nenápadně kývnu hlavou, usměje se. Pak začne další nudná hodina.
Když skončí škola tak za mnou přijde Teiko k lavici ,,seznámíš mě se svími kamarádkami?“ zeptá se, usměju se ,,jasně, Shino, Kin, Mikio, pojdte sem“ řeknu a holky dojdou k mojí lavici, no Kin a Shina to nemaj daleko. ,,Takže holky tohle je Teiko, moje nová kámoška, doufám že s ní budete dobře vycházet“ řeknu. Holky se seznámej a pak táhnem ven ze školy. Poppy si pořád stěžuje že už ho to v batoho nebaví. Když dojdeme do parku tak si sednu na nějakou lavičku a vyndám Poppyho z batohu ,,wow tys měla ve škole tohle?“ zeptá se Kin, kývnu hlavou a všichni se zasmějem. Pak i s Poppym dem do naší 'klubovny' a kecáme. Pozdějc přijdou zase i kluci a kecaj s náma a pak mě Teiko doprovodí domů.
Doma řeknu mámě a tátovi o výletu a jdu si balit. ,,Mě vezmi sebou“ řekne Poppy a já přikývnu. Potom se s rodiči navečeřím a pak ležím v pokoji na posteli.
Najednou se u mě v pokoji oběví Teiko ,,Ahoj Misaki, někam tě vezmu, musíme začít trénovat“ řekne, přijde ke mně a i se mnou zmizí. Oběvíme se někde na louce kolem který je les. ,,Ehm...trochu děsivý“ řeknu a oklepu se protože je tam zima. ,,No... to wíš, ale odedneška zde budeme trénovat“ řekne, ,,Trénovat?“ zeptám se. Teiko se na mě koukne ,,jo, ted koukej“ řekne a stoupne si, přivře oči a začnou jí jiskřit ruce ,,tohle je moje síla“ řekne a pošle jiskry na nějakej strom a ten bouchne. Rozšíří se mi zorničky ,,co to...?“ řeknu, usměje se ,,Udělej to samé, zavři oči“ řekne. Zavřu oči, ,,Ted se soustřed, a propadni se do své mysli“ řekne. Nechápavě otevřu oči a zjistím že to myslí vážně tak je zase zavřu.
V mysli mi zmateně pobíhají myšlenky a cítím v sobě nějakou energii, zaměřím se na tu energii, je zelená. Pořád se jí snažím řádně zaměřit ale utíká mi, pak se mi to podaří. Najednou cítím jakobych v sobě něco uvolnila a je mi tak lehko. Otevřu oči a kouknu se na Teiko, tváří se spokojeně a ukáže pohledem na moje ruce. Kouknu se na ně a umidím jak kolem nich poletují zelené hvězdičky ,,co... to?“ zeptám se, Teiko se usměje ,,našla si svojí energii“, pořád se dívám na ruce, pak mě zaujme že zelené hvězdičky nepoletují jenom kolem mích rukou ale pár jich mám i na rukou. ,,Co stim?“ zeptám se, Teiko se usmívá ,,tvůj bratr říkal že jsi velmi silná, zkus na něco pomyslet třeba jak něco zničí nějaký z těch stromů, dozvíme se co ovládáš“ řekne. Kouknu se na jeden strom a představím si že ho ta tajemná síla zničí, najednou se mi okolo rukou oběví silná záře a z ruky mi vystřelý liána a obmotá strom, je neuvěřitelně silná a strom rozdrtí. Vyjukaně se kouknu na liánu která se mi vrátila do ruky a není po ní ani stopy ,,Co sem udělala?“ zeptám se. Teiko se usměje ,,jenom jsme zjistili že ovládáš přírodu, což se hodí“ řekne. Pousměju se ,,woe, budu drsná“ řeknu a zasměju se, Teiko se usměje ,,jo, a ted znič další strom ale jinak, opři se rukama o zem a propůjč jí svou sílu“ řekne. Přikývnu, opřu se rukama o zem a zaměřím se na jeden strom, chvíli se nic neděje ale pak mi začnou zase zářit ruce a po chvíli ze země kolem stromu vyrazí nějaký kytky a zničej ho na třísky.
Trénujeme ještě nějakou dobu než začne svítat a já jsem úplně vyčerpaná. Teiko nás přenese zpátky domů a tam je ještě noc. Nic newmínám a lehnu si do postele, všimnu si už jen jak Teiko nařizuje budík a pak mizí a usínám...